Jídlo a ceny

Jídlo

Jak asi mnoho mých kamarádů ví, jsem milovník jídla a spořádám toho opravdu dost (i když na to nevypadám). Tudíž jedna z prvních obav při přijetí na univerzitu bylo, jak tam asi budou vařit, bude mi to chutnat, budou mi stačit porce?
Z informací od kamarádů, jenž na korejské univerzitě studovali, jsem zjistil, že korejská kuchyně je velmi pálivá. Super, řekl jsem si. Dále jsem věděl, že naše stýpko zahrnuje tři jídla denně (snídaně, oběd, večeře...i o víkendu). Opět super, říkám si. V neposlední řadě se ke mně doneslo, že korejci jedí hodně zeleniny a méně masa.  Třetí super bylo dovršeno. Avšak za vším se schovávalo velké "ale".

Při vstupu do jídelny, která je k našemu potěšení umístěna v přízemí kolejí, mě ihned upoutala rozlehlost jídelny a řád. U vstupu vždy stojí paní, která popřeje krásný den a usměje se. Ruce si můžete ošplíchnout dezinfekcí. Nabíráte si vše sami (zelenina, kimčchi, přílohy, u něčeho je ale napsáno, kolik ks je možné si vzít), pouze maso a polévka se dostává "na příděl". Není problém přijít si přidat. My strategicky chodíme ke konci výdejních hodin, protože to, co zbude, se může rozebrat. 
Na vše dohlíží 3-4 lidé, Kontrolují, zda něco nechybí (a taky, zda si neberete příliš), neustále uklízí a drží pořádek.

Není třeba zmiňovat, že hlavním nástrojem v jídlo jsou hůlky. Pokud s nimi neumíte, jste lidově řešeno v háji.

Pokud bych neměl placené jídlo díky scholarshipu, platil bych 4.000 W za jedno jídlo - zhruba 80 Kč. To bych asi zešílel platit každý den za snídani, oběd a večeři.




První snídaně byla jakštakš - rýže, polévka, kimčchi, zelenina, jablko. Oběd opět rýže a polévka, kimčchi, kuřecí maso s bambusovými výhonky. Večeře rýže, kimčchi a cosi. Takhle to jde pořád a pořád. Společným jmenovatelem všech denních pokrmů je pálivost level 1000. Já mám rád hodně pálivé, jen co je pravda, ale tady to je tedy extra třída. Je to taková jiná pálivost, člověk až brečí a šlehá plameny. Nejen, že je pálivé maso, ale i polévka, zelenina a vše okolo!!! Vzpomínám si, jak jsme my, Evropani, první dny doslova brečeli, jak nás to pálilo. Člověk si po 14 dnech zvykne. Nicméně pálivou zeleninu, polévku a ostatní přílohy by si mohli odpustit.

Absolutně tu není pečivo, není tu typické maso. Maximálně kuřecí nudličky, malé placky alá české karbanátky, někdy párek nasekaný v nějaké omáčce (neskutečně pálivé), hodně výjimečně kus ryby. Teď si už nijak výrazně nestěžuji, ale je to opravdu o zvyku. Přeci jen rýže třikrát týdně sedm dní v týdnu není to pravé ořechové. Naopak výhodou je, že máme pravidelný stravovací režim (i o víkendu), a především nemusíme platit nic!

Naštěstí hned vedle jídelny je "Convenient shop", kde se dají koupit kuřecí prsa téměř totožná s KFC, nugety, hot dog či instantní jídla, tousty apod.

..








Kuře!!!
Mimo školní jídelnu je úroveň stravování lepší. Avšak level pálivosti se bohužel nemění. Ceny se pohybují v závislosti na lokalitě, určitém jídle a druhu restaurace. Průměrně se dá dobře najíst za 6.000-12.000 WON (130 - 250 Kč). Velice typické je jídlo z velké pánve přímé před vámi (pod pánví velký hořák), které nasytí 2-6 lidí.



Tradiční je zde Šabu-Šabu neboli něco jakoby syrová slanina v ruličkách namáčená do vroucí vody se zeleninou a bambusovými výhonky. Opět servírované všem na pánvi.

Ceny

Obecně je v Jižní Korei dráž než v České republice, a to především ovoce a zelenina, maso, domácí potřeby. Vše ostatní je zhruba o 10-30% dražší.